Uhlí palivem budoucnosti?

4/2014 Uhlí je patrně nejkontroverznějším zdrojem energie. Při jeho současných cenách je ale vhodným a flexibilním řešením problémů.

Co by si člověk mohl přát víc. Levný zdroj energie, který se dá snadno těžit, převážet i spalovat. A navíc je ho dostatek, doložené světové zásoby vystačí na 109 let současné produkce poedle jedné studie, podle jiné dokonce na 132 let, většinou se nachází v politicky stabilních částech světa a je zde celosvětově vysoká konkurence prodejců. Nehrozí zde tedy vyšší míra buď státních zásahů či vzniku kartelů, které by uměle navyšovali cenu. Je to i šance pro chudé země stát se bohatšími.

 

Na druhé straně je to nesmírně znečisťující zdroj energie. . Těžba, transport, skladování i spalování je spojeno se znečišťováním a nebezpečím. Hlubinné doly jsou silně nezdravým a nebezpečným pracovním místem. Povrchové doly zase ničí kvalitní půdu a zásoby podzemní vody. Nemluvě o emisích CO2, některé studie dokazují, že uhlené elektrárny vypouští více radioaktivity než jaderné elektrárny.

 

Nicméně chudoba zabíjí také a pomalý růst ekonomik je politicky nepřijatelný. Částečným řešením především v USA se v uplynulých letech stala břidlicová revoluce, která se postarala o výrazný propad cen uhlí. Nicméně je tento boom zatím opravdu jen částečným řešením, dle federální studie bude v roce 2040 stále produkováno 22 % elektrické energie z uhlí, což je jen mírný pokles oproti stávajícím 26 %. To rozhodně neopravňuje poslední vývoj cen uhlí a akcií uhelných společností. Tento sektor rozhodně není v poslední době atraktivní a za poslední 3 roky je dokonce nejprodělečnějším ze všech. Za posledních 5 let akcie uhelných těžařů prodělaly přes 40 %, i když cena uhlí je za stejnou dobu víceméně na stejné úrovni. Navíc od vrcholu krátkodobého zotavení ceny uhlí ze začátku roku 2011 je i cena uhlí o třetinu níže, kurzy akcií však o více než dvě třetiny. Takovýto dopad měl na tento sektor břidlicový boom v USA.

 

Nicméně i v současné době uhlí uspokojuje 30 % světových energetických potřeb, vyrábí 41 % elektřiny a používá se v 70 % celosvětové výroby oceli. Od roku 1990 se světová produkce uhlí zvýšila o 67 %. Břidlicový boom měl pro těžaře za dopad hledání nových exportních trhů a propad cen uhlí na světových trzích. Ale právě z toho nyní může těžit. Do karet mu hraje i omezení využití jaderné energie například v Německu či Japonsku. Například v Německu je nyní energie z uhelných elektráren o polovinu levnější než z elektráren spalujících plyn a uhlí tak zde zažívá nový boom. Což je paradox pro zemi považovanou za "nejzelenější" v Evropě. Aktuálně Německo produkuje z hnědého uhlí 162 miliard kW/h, což je historické maximum od dob sloučení s Východním Německem. Japonsko také 11. dubna schválilo nový energetický plán počítající s uhlím jako dlouhodobým zdrojem energie.

 

Velkým pozitivem pro budoucnost uhelné energie mohou být nové technologie, které dokáží při spalování uhlí extrahovat plyny a zachytávat vycházející CO2. V Mississippi již vznikla takováto čistá uhelná elektrárna. Nicméně při ceně 6.800 USD za kW je zatím tato čistá produkce neefektivně drahá, produkce z břidlicového plynu vyjde v USA na 1.000 USD za kW a tak zatím zůstane uhlí stále špinavým zdrojem energie. Nicméně i tento počin dokazuje, že technologie mohou být do budoucna příslibem pro odstranění negativní stránky tohoto zdroje energie.

 

Z pohledu valuace uhelných společností jsou akcie nyní extrémně levné. Po rozjezdu břidlicového boomu se poptávka po uhlí snížila, tím i jeho cena, vzrostly zásoby na skladech a některé společnosti se dostály do ztráty. Na to reagovaly snižováním nákladů a hlavně hledáním nových odbytišť především právě v "zelené" Evropě. A i když jsou tyto společnosti silně zadlužené a některé se tak musí obávat o přežití, tak současná tržní kapitalizace pěti největších společností činí necelých 18 miliard USD, tedy jen mírně nad jejich účetní hodnotou ve výši 16,5 mld. USD. Z fundamentálního pohledu je tedy právě nyní vhodný čas ke vstupu do investice.

 

Bohužel neexistují zatím žádné atraktivnější konstrukce, jak uchopit tento sektor, žádné bonusové certifikáty a první opce na indexy jsou zatím nelikvidní a s vysokými spready. Nicméně vzhledem k výše zmíněnému vidíme nyní zajímavý potenciál pro vstup i přes ETF či akciové baskety, byť vzhledem k vyšší volatilitě těchto akcií zatím spíše pouze pro dynamičtější investory a s poměrně nižší vahou v investičním portfoliu.

 

Autor: Jaroslav Brzoň, Chief Investment Officer BBI

autor: Jaroslav Brzoň
Publikováno: 23.04.2014
Označení: BBI-RSS   KOL.X   


Partneři

logo BBI CLASSIC

Best Buy Investments, a. s.
Balbínova č.p. 22
120 00, Praha 2 - Vinohrady Czech Republic

Tel.:+420 221 590 111
E-mail: kontakt@bbi.cz

Newsletter

Odebírat novinky

* povinné údaje

v souladu s těmito podmínkami

x