Neefektivity na trhu se zlatými investičními mincemi a jak jich využít

Neefektivity na trhu se zlatými investičními mincemi a jak jich využít

V minulosti jsme již informovali o chystaném fondu kvalifikovaných investorů zaměřeného na alternativní investice, v první fázi na historické vozy. V rámci diverzifikace se však chceme zaměřit i na jiné alternativní investice, které umožní alokovat volné investiční prostředky maximálně do výše 10 % disponibilního kapitálu.

Příkladem jsou zlaté investiční mince emitované několika velkými centrálními bankami. Z ryzího (24-karátového) zlata vydávají každoročně největší světové mincovny tzv. zlaté investiční mince - o stále stejné váze, stejných rozměrech a se stejným motivem. Pouze čínská centrální banka mění u svých mincí rok co rok motiv, a tím tyto mince zvyšují v průběhu času rychleji svoji sběratelskou hodnotu. Oproti ostatním investičním mincím je tato hodnota často kompenzována vyšší cenou.

Tomuto způsobu investování se věnujeme na vlastním účtu 5 let a výsledky jsou skutečně zajímavé. Rovněž výnosově-rizikový profil je velmi atraktivní. Ačkoli jsme do jednotlivých investic vstupovali v průměru za cenu zlata 1.220 USD za unci, tedy na úrovni, kde je zlato aktuálně, dosáhli jsme s touto strategií výnosu ve výši 24 % p.a.! Pokud bychom zlato nakupovali napřímo pouze jako cenný kov, tak bychom zůstali zcela bez výnosu.

Jak je to možné? Cena zlata je pouze jedním aspektem určujícím hodnotu investičně-sběratelské mince. Ročně každá mincovna vyrazí určitý počet mincí s relativně nízkou prémií nad cenu zlata, obvykle do 10 % nad hodnotu samotného kovu.  Nicméně počet dostupných mincí se v čase snižuje, například tím, že jsou použity na výrobu šperků či jiným způsobem znehodnoceny, zničeny či ztraceny. Z původní například stotisícové emise tak po několika desetiletích existuje pouze několik tisíc mincí. Tyto statistiky se dají dohledat na placených serverech či v odborných publikacích. Stejně tak existují znalecké organizace, které se snaží určovat "tržní" hodnotu každé takové mince. Je k dispozici dostatek vstupních dat, díky kterým se dají vyhledávat aktuální „neefektivní tržní ocenění“ vybraných mincí.

Takto jsme vstupovali v roce 2010 například do podhodnocených půl uncí z roku 1997 s pouhou 4% prémií nad hodnotu kovu a dnes je tato prémie již zhruba 336 %. Dohromady s růstem ceny zlata za tu dobu bylo na těchto mincích možné realizovat výnos ve výši 380,77 % za 4 roky. Výjimkou však nejsou ani vysoká několikaměsíční zhodnocení. Například půl unce z roku 1990 nakupované před půl rokem s 20% prémií nad cenu zlata, mají dnes na trhu prémii ve výši 133 %. I přes pokles ceny zlata za posledních 6 měsíců je zde stále atraktivní zisk ve výši 90,74 %!

Samozřejmě ne všechny investice se podaří takto atraktivně zhodnotit. Trh někdy dostatečně rychle nedocení raritu mince a pád ceny zlata může být rychlejší, než růst sběratelské prémie. Nicméně i na nejhorších nákupech z loňského roku, kdy jsme nakupovali půl unce z roku 1986 se 14% prémií, je i dnes stále velmi nízká prémie pohybující se mezi 11 až 16 % (dle aktuálního vývoje nabídky a poptávky). Přesto u těchto mincích držíme ztrátu pouze ve výši 8,22 %, což je v tomto segmentu doposud naše nejhorší investice. V průměru jsme vstupovali do jednotlivých investic s 13% prémií a v průměru vystupovali (prodávali) za 52% prémii. Doba držení jednotlivých investic se pohybovala od několika týdnů do maximálně 5 let. V tomto období jsme dosáhli průměrný výnos ve výši 24,39 % p.a.! Při vstupech za relativně nízké prémie nad cenu kovu je riziko limitované pouze na riziko vývoje ceny zlata. Potenciální výnos je však podstatně vyšší než je potenciál růstu ceny zlata. Jde ale o důkladnou analýzu jednotlivých investičních příležitostí, kterých určitě není mnoho.

Taková příležitost (tržní neefektivita) se v průměru objevuje jednou během několika týdnů. Důvodem je bohužel příliš nízká likvidita. Vstupy do atraktivních příležitostí nejsou časté a tyto mince se neobchodují ve velkých objemech. Proto tímto způsobem nelze efektivně investovat více než zmíněných cca 10% investičního kapitálu. Nicméně jako doplněk investičního portfolia má tato strategie velmi atraktivní výnosově-rizikový profil. Od příštího roku ji chceme zpřístupnit i našim investorům v rámci nového alternativního fondu kvalifikovaných investorů.

 

za tým BBI

Jaroslav Brzoň

Chief Investment Officer BBI

 

OSTATNÍ INVESTIČNÍ DOPORUČENÍ

autor: Jaroslav Brzoň
Publikováno: 10.12.2014
Označení: investicni doporuceni alternativni investice   BBI-RSS   


Partneři

logo BBI CLASSIC

Best Buy Investments, a. s.
Balbínova č.p. 22
120 00, Praha 2 - Vinohrady Czech Republic

Tel.:+420 221 590 111
E-mail: kontakt@bbi.cz

Newsletter

Odebírat novinky

* povinné údaje

v souladu s těmito podmínkami

x